Kokony
David Chrenšč
Kokony vytváří larvy a uvnitř se nachází kukla. Zlatohlávci mají pevný kokon, některé druhy ho lepí na stěnu, např. Chelorrhina savagei, tyto kokony není vhodné oddělávat. Většina druhů je má ložené volně a lze je bez problémů vybrat a přemístit do připraveného boxu. Takto kokony vytváří třeba Mecynorhina torquata ugandenthis, Coelorrhina hornimani, Anisorrhina flavomaculata.
Nosorožíci mají tzv. nepravé kokony. Pokud jej vytahujeme, tak se rozpadne a zbyde jen pupa (=kukla, obsah kokonu, brouk v stádiu mezi larvou a imagem). Tu přemístíme do ,,umělého kokonu", já preferuji jednorázové květináče, dáme do nich pupu a zahrabeme do substrátu. Další možností je aranžovací hmota, do které vydlabeme díru. Celý výtvor je potřeba pořádně namočit, než do něj dáme pupu, protože pokud má pupa sucho, tak dochází k jejímu úmrtí.
Roháči vytváří kokony často přilepené na stěnu, nejsou příliš pevné, jelikož v přírodě by vytvořili pouze díru ve dřevě a na ní utvořili "víčko". Pupu lze z kokonů vytáhnout a předělat je stejně jako pupy nosorožíků. Já osobně preferuji nechat kukly v substrátu, jelikož je vidíme, takže můžeme vytáhnout až hotová imaga.

